Rozfoukáno
19. 4. 2010
Zlatokopky
na břehu rybníka
tlučou se do hlav
o rameno společné noci
kde si ticho nevybírá
a mámí skulinami
jsme si příliš vzdálení
mlčící opar
nás rozežene
do vlastních koutů
schouleni
ve svých skořápkách
s mizivou kapkou štěstí
na rtech
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář